• Aktuálně
• Fotogalerie
• Kontakty

Pracovní doba, rozvrh směn a přestávky v práci.

Co je pracovní doba, rozvrh směn a přestávka v práci, určuje zákoník práce ( ZP )

a může ji upravit kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele.

Pracovní dobou doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba,

v  níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Podle střídání zaměstnancův rámci 24 hodin po sobě jdoucích, známe jednosměnný, dvousměnný, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim. Jednotlivé charakteristiky pracovních režimů jsou dány ZP a podle nich je dána i délka týdenní pracovní doby. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně u jednosměnného režimu práce, pro pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně, s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně a s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně. V kolektivní smlouvě lze dojednat zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v ZP.

 Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne Pracovní dobu lze rozvrhnout rovnoměrně, nerovnoměrně nebo jako kratší pracovní dobu. Samostatným režimem je pružná pracovní doba. V případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby platí tzv. vyrovnávací období, v němž se počítá průměrná týdenní pracovní doba, která nesmí překročit stanovenou týdenní pracovní dobu. Vyrovnávací období je podle ZP 26 týdnů, avšak v kolektivní smlouvě je lze prodloužit na 52 týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

 O rozvrhu směn, začátku a konci směny rozhoduje zaměstnavatel tak, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce a délka směny nepřesáhla 12 hodin.

Přestávky v práci na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávky taktéž upravuje ZP. Přestávku v práci na jídlo a oddech je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut, nelze ji poskytnout na začátku a konci směny a nezapočítává se do pracovní doby. Lze ji rozdělit, avšak minimálně jedna její část musí být v délce 15ti minut.

Bezpečnostní přestávku, která se počítá do pracovní doby, zařazuje zaměstnavatel podle povahy práce a pokud se kryje s přestávkou na jídlo a oddech, pak se i ta to přestávka počítá do pracovní doby.